Pro transformaci mapových listů se používá nejčastěji afinní transformace na rohy mapového listu. Tento způsob je u starých map nevhodný z důvodu zavedení jedné průměrné hodnoty srážky pro celý mapový list, čímž se nezohlední rozdílné lokální srážky v různých částech mapového listu. Transformace po částech rozděluje transformovanou oblast na menší celky, a pro každý dílčí celek je spočten vlastní transformační klíč.
Pro správný výsledek je nejdůležitější správná volba vlícovacích bodů. Body je potřeba volit tak, aby pokrývaly pokud možno pravidelně celou zájmovou oblast a trojúhelníková síť, aby byla pokud možno rovnostranná. Pokud jsou trojúhelníky příliš ostré, je transformační klíč uvnitř trojúhelníka ovlivněn body, které k sobě “nepatří“.
Někdy postupujeme tak, že se pomocí obyčejné podobnostní nebo afinní transformace natransformuje rastr přibližně a pak se nám lépe vyhledávají vlícovací body.